Složky potravy

Složky potravy

Ztrouchnivělé dřevo je sporná součást papouščí stravy. Podle určitých údajů obsahuje velké množství B12 a antibiotika. Proto jej někteří chovatelé používají buď volně ve voliéře nebo směs dávají do hnízdních budek. Jiní chovatelé varují před možostí nakažení ptáků plísněmi, bakteriálními a virovými onemocněními. Posuďte sami, jestli chcete tuto složku potravy používat. Já osobně jsem ji použila coby podestýlku v budce a docela úspěšně. Přesto také varuji před možností nakažení chovaných ptáků. Je možné, že právě mnou použitá podestýlka byla v pořádku, ovšem ostatní mít takové štěstí nemusí.
Písek je často opomíjená součást potravy. Uvědomme si, že papouščí trávící soustava se skládá ze dvou žaludků - svalnatého a žlaznatého, přičemž v prvním dochází k rozdrcení potravy pomocí malých kaménků. V současné době lze vhodný písek koupit ve zverimexech, kdy je součástí i dřevěné uhlí.
Sépiová kost, ať už umělá nebo přírodní, je velice vhodná složka krmiva. Přírodní sépie však obsahuje velké množství soli, proto ji před použitím musíme důkladně umýt a vymáčet ve vodě. Vhodné je vodu vždy dvakrát denně vyměnit a postup opakovat po dobu jednoho týdne. Po usušení je vhodná k použití. Náhradou za přírodní sépii mohou být následující suroviny :
- Stará omítka vápenná - velmi vhodná, nejen dodává vápník, ale obsahuje i zrnka písku a při její konzumaci dochází k obrušování zobáku a nehrozí tak jeho přerůstání
- Vaječné skořápky - obsahují CaCO₃, MgCO₃, Ca₃(PO₄)₂, Mg₃(PO₄)₂, organické látky a stopové prvky. Nejlepším postupem je zužitkovat skořápky z dokonale uvařených vajec natvrdo, jelikož pouze tak je zajištěna infekční nezávadnost. Po uvaření je usušíme a rozdrtíme.
Někteří chovatelé si vytvářejí umělé sépiové kosti podle tohoto receptu:
1 díl písku, 1 díl rozemletých skořápek, 2 díly strouhané křídy, 0,4 dílu hašeného vápna, 0,1 dílu Roboranu, 0,1 dílu Plastinu, 0,1 dílu Konvitu se promíchá s malým množstvím vody a těsto se dává do forem, ze kterých se po uschnutí vyklápí a podává. Tento recept jsem nikdy nezkoušela, tudíž se ke kvalitě nemohu vyjádřit.
Rybí tuk se podává především při poruchách snášky samic. Zde je nutné prozkoumat, v jaké formě jsou vaši ptáci ochotni tuto složku potravy pozřít (jestli vůbec jsou toho schopni, skutečně to není příliš chutné). Doporučuje se 1 lžíce tuku na 1 kg prosa ( v jiném zdroji se však uvádí pouze 1 kávová lžička na kg prosa - jelikož jsem nikdy rybí tuk nepodávala, nemám s ním zkušenosti a ráda tedy vyslechnu vaše zkušenosti ). Po promíchání by bylo dobré počkat pár hodin, aby tuk pronikl i do semen. Snažíme se jej podávat v zimě a dvakrát až třikrát týdně před chovnou sezonou.Je třeba si dávat pozor na předávkování obsaženého vitamínu A a D. Předávkování se projevuje průjmy. Tuk musí být samozřejmě nezkažený.
Slepičí vejce se mohou dávat ptákům buď jako vejce uvařená natvrdo nebo ve formě míchanice, ovšem bez oleje. Pozor, aby vejce byla skutečně dobře uvařená, jinak hrozí nebezpečí nakažení salmonelozou. Zároveň se však nesmí překrmovat, jelikož údajně hrozí nebezpečí předávkování denaturovanými bílkovinami a následným onemocněním ptáků dnou. Z vajec se připravují velmi různorodé směsi.
Např.: K rozmačkanému vejci uvařenému natvrdo přidáme rozdrcené vaječné skořápky, dále se přisypou 2 az 3 lžíce strouhanky, vrchovatá lžíce tvarohu a strouhaná mrkev. Mohou se přidávat i nasekané kopřivy, salát nebo pampeliška, sušené mléko, ovesné vločky, piškoty nebo vitamínové přípravky.
Používala jsem poněkud jiný recept. V době hnízdění jsem připravovala míchaná vejce s nastrouhanými vlašskými ořechy a Roboranem. Směs byla velmi dobře přijímána.
Větvemi nahrazujeme obyčejná bidélka. Kůra, kterou ptáci okusují, obsahuje vitamíny a příznivě stimuluje hnízdění. Navíc větve nemají stejný průměr ve všech částech jako soustružená bidélka, takže ptačí prsty nejsou stále stejně sevřeny. Průměr má být takový, aby větev nemohla být zcela obejmuta prsty, pak nedochází k přerůstání drápků. Vhodné jsou větve vrby jívy, topolu, břízy, lípy, lísky, buku, olše, ovocných stromů s výjimkou višní a broskvoní, dále jsou vhodné větve černého bezu. Naopak nelze použít větve ze smuteční vrby a šeříku. Dobré je občas podat i smrkové nebo borové větvičky, jehličí je zdrojem karotenu, vitamínu B, E, C, K a D.
Naklíčené zrní je výborné v případě, že v přírodě není dostatek zeleného krmení a před chovnou sezonou. Klíčit musíme nechat pouze zrní stejného druhu a pokud možno tak, aby nedošlo k zaplísnění a kysání. Toho předejdeme následující metodou :

Nejlepší je podávat naklíčené zrní ráno a večer zbytky odstranit.
Tvrdé pečivo máčené v mléce podávají někteří chovatelé jako náhradu za míchanice. Opět je nutné připomenout, že mléko se brzy kazí a je nutno jej podávat ráno a večer odstranit. V zimě, kdy nehrozí kysání, se mléko dá použít, v létě je však lepší máčet housky nebo chléb jen ve vodě. Pečivo se namočí, vymačká a rozdrobí na misku.