Jak léčit velmi citlivé ryby

Uvedu zde výsek z mailů s chovatelkou Cathfish o léčbě především sumců:


Patří mezi jedny z nejcitlivějších ryb vzhledem k chemickým látkám, ani terčovci tak citlivě nereagují. Na sumce nelze vůbec použít víc než dvě třetiny běžných postupů. A to krunýřovci a pancéřníčci patří spíš mezi ty odolnější. Vůbec se nedají srovnat s tzv. holými sumci. Na ty když se použije třeba jen malá koncentrace (i jen 10 % doporučované dávky) - např. malachitové zeleni nebo jiných chemikálií, tak se třeba týden tváří, že jsou naprosto v pořádku a pak najednou, bez "jakékoliv příčiny" umřou, v jiných případech se u nich poškodí játra a jiné orgány, nebo to u nich způsobí trvalou sterilitu ......

....s tím Neguvonem by to nebyl dobrý nápad ani v zařízeném akváriu. Záleží na mnoha faktorech - teplota vody, pH, množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, zdravotní stav a věk ryb ... Absolutně ho už nepoužívám, to samé platí i pro látky typu FMC, přípravky bez uvedeného přesného složení, přípravky v jejichž složení jsou obsaženy dezinfekční látky apod.


K tomuto tématu Catfish napsala článek, který zde uvádím.


Obecné zásady při léčbě sumcovitých ryb

Copyright (©) 2000-2001 by Catfish

Sumcovité ryby patří vzhledem ke svým nárokům na chov k rybám vhodným i pro začínající akvaristy. Samozřejmě při dodržení obecných pravidel pro chov akvarijních ryb. Bohužel, co se rozmnožování a léčení týče, jedná se o ryby problematické. V případě, kdy se u nich projeví nějaké onemocnění či se u nich vyskytnou např. paraziti, je nutné postupovat velice opatrně. Přesné určení diagnozy je důležité hlavně pro cílené nasazení léčiva. V každém případě je velice riskantní použít širokospektrá léčiva, případně léky, u kterých neznáme jejich přesné složení.



krunýřovec velkoploutvý - Glyptoperichthys gibbiceps


Dodržením následujících zásad lze předejít přenosu onemocnění nebo minimalizovat následky či se úplně vyhnout ztrátám ryb.

  1. Doporučuji kupovat ryby na první pohled zdravé a dostatečně velké - alespoň 4 cm (to záleží na druhu). Při zakoupení nových ryb je nezbytné ponechat ryby v karanténě minimálně jeden, lépe však dva měsíce.


  2. Při zakoupení nebo přinesení nových rostlin je dobré nejprve rostliny proprat a pokud je to možné, tak i desinfikovat např. v růžovém roztoku hypermanganu po dobu 10 minut. Jemnolisté rostliny a valisnerie, na které tento postup nelze uplatnit, nejprve několikrát proprat a nechat na pár dní (minimálně 3) v karanténní nádrži, teprve potom umístit do akvária.


  3. Vyvarovat se okamžitého zkrmování živých krmiv rybami. Klasickým příkladem jsou nítěnky (ichtyoftirioza, piscinoodinioza, uvádí se i jako možný mezihostitel parazitických hlístic a pod.). Cizopasníky nebo zárodky nemoci si můžeme zavléci i jinými druhy krmiva (plankton). Vždy je lépe živé krmení několikrát důkladně proprat a pokud je to možné, zkrmovat ho až po 1-3 dnech.


  4. Pokud je potřeba léčit ryby ve společném akváriu, doporučuji sumce přelovit zvlášť do karanténní nádrže a přeléčit je odděleně.


  5. Při léčbě se nebát použít i alternativních postupů, které nemusí být tak rychlé a účinné jako chemické přípravky. Většina sumcovitých ryb je velice odolná a při napadení parazitem nebo při onemocnění přežívají i delší dobu než jiné ryby, ale po podání nevhodných přípravků hynou okamžitě nebo do pár hodin.


  6. Čím je ryba mladší, tím citlivěji reaguje na léčiva. U plůdku, potěru a oslabených ryb se jen málokdy vyhneme ztrátám.


  7. Velmi dobrým indikátorem zdravotního stavu sumcovitých ryb jsou jejich vousky. Pokud se poměry v akváriu začnou zhoršovat (např. vysoký obsah dusíkatých látek, nevhodné pH, chlor v čerstvé vodovodní vodě, ...) začnou se jejich konce rozpadat. Při léčbě zvláště při použití nevhodných látek nebo příliš vysokých koncentracích přípravků, se vousky můžou těsně u tlamky olámat. Nemusím připomínat, jaké následky to pro ryby má, protože vousky jsou u sumců nejdůležitějším orientačním, hmatovým a chuťovým orgánem. Pokud mohu posoudit, poškození vousků je daleko horší než ztráta oka nebo zraku vůbec - sumci s jedním okem nebo i úplně slepí nemají v akváriu problémy, kdežto ryby se silně poškozenými vousky obvykle uhynou.
    Krunýřovcům s dlouhými ploutvemi při nevhodných podmínkách v akváriu hrozí, že jim začne praskat kůže mezi paprsky ploutví a vytvoří se jim tam otvory elipsovitého tvaru. Po výměně vody a úpravě jejich parametrů praskliny v ploutvích rychle zarostou.




  8. anténovec Iheringův - Microglanis iheringi


  9. Pokud se rozhodneme použít nové neověřené přípravky, doporučuji nejprve prověřit citlivost ryb na danou látku. Přípravek vyzkoušíme v karanténní nádrži na malém množství ryb. Prvních 6 hodin působení přípravku je kritických. V nádrži použijeme odstátou čerstvou a silně provzdušněnou vodu. Pokud se u ryb projeví dýchací potíže, dojde ke zesvětlání kůže, žábra jsou překrvená, na očích a v kůži skřelích ryb se objeví krvavé body, u dravců je tlama široce rozevřená a víčka skřelí výrazně odstávají, je na místě okamžitě léčbu přerušit. Stejně tak pokud u ryb nastanou křeče. Ryby se musí okamžitě přelovit do čisté vody a intenzivně vzduchovat.


  10. Vyvarovat se prostředků, u nichž výrobce neuvádí přesné složení, případně jsou některé látky uvedeny pod obecným souhrnným názvem (např. přípravek obsahuje ty a ty látky plus dezinfekční přípravky). Protože nevhodnou reakci ryb nemusí vyvolat jen sama účinná látka ale i látky použité jako doplňkové).


  11. Běžné chování pancéřníčci a krunýřovci bývají citliví na spoustu lítek, vzácněji chované ryby a zejména sumci, jejichž tělo je kryté pouze kůží, svoji citlivostí vůči chemikáliím dokonce předčí takové ryby jako jsou terčovci. Jedná se zejména o sumce čeledi Pimelodidae, Auchenipteridae a Bagridae. Je dobré se u nich předem vyvarovat použití látek, o nichž je známo, že je obecně ryby špatně snáší.


  12. U stejných přípravků ale od jiných výrobců může být rozdílná jak účinnost tak i toxicita. V některých případech se liší i různé šarže jednoho přípravku téhož výrobce (např. malachitová zeleň). Vždy je dobré pro jistotu předem ověřit toxicitu na malém vzorku ryb (viz. bod 6).


  13. Protože většina sumců se zdržuje především u dna nádrže, je nutné v akváriu zajistit silné proudění vody a provzdušňování, aby nemohlo dojít k nahromadění léčiva na dně akvária (přípravky s obsahem formaldehydu, trichlorfon a pod.).


  14. Fyzikálně chemické vlastnosti vody mají vliv na použití některých přípravků. Je to především teplota vody, pH, tvrdost vody a množství organických látek. Vyšší teplota zvyšuje účinnost ale také i toxicitu látek. Vysoké pH zvyšuje toxicitu čpavkové a trypaflavinové lázně. Vysoké množství organických látek snižuje účinnost malachitové zeleně, manganistanu draselného a přípravků s obsahem mědi. Tvrdost vody ovlivňuje především přípravky s mědí.


  15. Někdy může bohužel dojít k úhynu ryb i po úspěšné léčbě, přestože ryby již vypadají relativně zdravě. Bývá to způsobeno tím, že došlo při léčbě k poškození vnitřních orgánů ryb. Nejčastěji bývají postižena játra, ledviny a pohlavní orgány.


  16. Velkou opatrnost věnovat i takovým věcem, které můžou nepříznivě ovlivnit zdraví ryb. Pro sumce to jsou zejména insekticidy (přípravky na ničení hmyzu - spreje nebo odpařovací přípravky), nedoporučuji je používat v místnosti, kde jsou umístěna akvária. Ti sumci, kteří jsou schopni přijímat atmosférický kyslík a chodí se nadechovat na hladinu jsou ohroženi nejvíce. Dále opatrně postupovat u přípravků na ničení řas (algicidy), které můžou obsahovat látky, které sumcovitým rybám škodí.




sumíček - Mystus gulio


Látky, které považuji pro sumcovité ryby za nevhodné, jsou především tyto:


Naopak látky, které při léčbě sumců stojí za úvahu, jsou tyto:


V mnoha případech (u tropických druhů sumců s výjimkou např. sumců obývajících studené horské potoky) lze ryby léčit i přechodným zvýšením teploty. Za maximální se považuje teplota 33 st. C, obvykle po dobu 3 dnů. Tento postup se používá především při léčbě ichtyoftiriozy a piscinoodiniozy.



pangas dolnooký - Pangasius hypopthalmus


Léčba nematodoz - hlístice (Capillaria)

S úspěchem používám veterinární přípravek Bioverm, jehož účinnou látkou je levamisol. Dávkuje se 1-1,5 ml na 1 litr vody, lázeň se nechá působit 6 dní, poté se vymění voda, na 3 dny se přeruší léčba a pak se znovu přidá Bioverm. Jelikož přípravek neničí vajíčka parazitů, je nutné opakovat tuto léčbu, v případě nutnosti i 6x. Vždy poslední den pauzy se rybám podají jako krmivo patentky předem napuštěné Biovermem (podobně jako u přípravku Concurat) a další dva dny se ryby nekrmí. Pokud se jedná o léčbu ve velkém akváriu, kde je možnost kompletní výměny vody omezená, dávkuje se 1,5 ml na 1 litr vody a po každém odkalení nebo po částečné výměně vody se dolévá voda s přídavkem 1,5 ml Biovermu na 1 litr vody. Nechá se působit 1 měsíc nebo i déle. Opět se po 8 dnech rybám podají napuštěné patentky. Během léčby se silně vzduchuje a nefiltruje. Není vhodné tuto léčbu používat příliš často, neboť se stává, že si parazité vytvoří proti antihelmintozním přípravkům imunitu.

Použití soli

Za naprosto bezpečné lze považovat použití soli u těch sumcovitých ryb, které i v přírodě bez problémů snáší vodu s vyšší tvrdostí nebo i vplouvají do vody brakické a mořské (Clariidae, někteří Aspredinidae, část zástupců čeledi Ariidae, Hetropneustidae apod.). U ryb, které v přírodě žijí převážně ve vodě měkké, je lépe při aplikaci soli zachovat určitou opatrnost. Jedná se například o pancéřníčky, některé druhy krunýřovců a trnovců. V těchto případech se užívá čistá sůl - NaCl a ne obyčejná kuchyňská sůl, která může obsahovat jod, fluor, protispékavé látky, bělidla apod. V žádném případě se nedoporučuje vyšší koncentrace nebo dlouhodobé lázně. Pro pancéřníčky se používá sůl jako krátkodobá koupel: 0,05 g na 1 litr akvarijní vody. Pro odolnější ryby je možná i koncentrace do 0,3 g na 1 litr vody (toto množství však špatně snáší akvarijní rostliny, které už většinou hynou). Ryby by neměly přijít do styku s krystaly soli. Odváženou sůl je nutné předem rozpustit v menším množství vody a tento roztok pak nalít do akvária.



pancéřníček leopardí - Corydoras trilineatus


Postup při léčbě argulozy - napadení ryb kapřivcem (Argulus)

Myslím, že nejšetrnější je, pokud není akvárium příliš zamořené kapřivci, sundat dospělé parazity ze sumců pinzetou a potom sumce na 1 měsíc přelovit do jiné čisté nádrže pouze s vodou. Ostatní ryby lze přeléčit trichlorfonem - Neguvon nebo Masoten, ale v koncentraci 0,4 mg (pro Masoten) na 1 litr vody, pro Neguvon o 20 % nižší. Toto se používá jako krátkodobá lázeň (asi 3 dny). Tato koncentrace by nemusela vadit ani sumcům, vnímavost na tyto látky je u těchto ryb individuální a liší se druh od druhu. Při použití trichlorfonu je nutné v akváriu zajistit silné proudění vody a provzdušňování. V žádném případě by nemělo dojít k nahromadění léčiva na dně nádrže. Chování ryb je dobré sledovat a při podezření na otravu je přelovit do čisté a provzdušněné vody. Pokud mohu říct, pro běžné chované krunýřovce (Ancistrus sp.) a pancéřníčky (Corydoras paleatus a Corydoras aeneus) je smrtelná dávka u Masotenu asi 0,8 mg na litr vody. K ošetření sumců nelze použít i někdy doporučovaný Lindan (insekticid HCH). Po odstranění kapřivců (ať už chemicky nebo mechanicky) je dobré do vody přidat malé množství metylenové modři.



trnovčík půlnoční - Auchenipterichthys thoracatus