O nějaké hře, která se jmenuje Geocaching, jsem poprvé slyšela snad někdy v roce 2006 nebo možná i dříve. Poprvé jsem viděla i zařízení GPS. Tenkrát mi to nepřišlo tak zajímavé. Jenže loni v květnu jsem se měla s Geocachingem setkat v přímém přenosu, při lovení jedné keše našimi známými. Takže jsem viděla lovení, vyzvedávání keše, vrtání se v keši a ukládání. Byl květen 2008, výstup ke keši nebyl jen tak, proudem ze mě crčela voda, ale procházka byla pěkná a vše pro mě bylo nové. Po pár dnech jsme se s těmi samými známými vydali na další keš, i když to byl spíše rodinný výlet. Keš byla obrovská, místo skvělé, procházka bezvadná, i když fyzicky náročná, ale neděle to byla překrásná. Ani v tento okamžik mě ale geocaching nechytl. Pak dlouho byla pauza a ani mě nenapadlo se ke geocachingu nějak vracet. Neměli jsme tehdy žádné GPS zařízení, ale plánovali jsme GPS do auta. Přemýšleli jsme, jaký typ zvolit a brali v úvahu i schopnost navigace na přesné souřadnice. Jenže jsme tehdy pochybně vyhodnotili, že stejně na kešování není čas a vybrali navigaci, která neumí navigovat na souřadnice pomocí šipky a údajem o vzdálenosti od cílového bodu, ale má zase, jak to tak bývá, jiné výhody. Jak jsme se spletli. Po koupi navigace jsme si udělali výlet ke dvouletému výročí naší svatby a při té příležitosti jsem provětrala mnou skoro zapomenutý vytvořený profil na gc.com a vyhledala v okolí keše. Vůbec jsme nevěděli, jestli můžeme něco s naší navigací odlovit, ale chtěli jsme se o to pokusit. Vzali jsme s sebou pro jistotu i buzolu. Na místě jsme zjistili, že navigace lze přepnout do modu, kde ukazuje přesně souřadnice. Takže pomocí těchto souřadnic a identifikace světových stran buzolou jsme se snažili trefit do míst jedné multi keše. Jenže to samozřejmě bylo na první pokus za těchto podmínek až příliš velké sousto. Neměli jsme vůbec představu, jak daleko od sebe přibližně jednotlivé stage jsou. Takže jsme tuto keš odpískali a vydali se na jinou. A tam to vyšlo. Bylo to skvělé. Nádherný pocit, když jsme vyšťourali keš. Současně bylo výstavní podzimní počasí, takže dojem z prvního nálezu byl skutečně úchvatný. No a co dodat ... tím to začalo a od té doby jsme lapeni do spárů této záliby a velmi často se přistihneme, že máme abstinenční příznaky, že nejedeme do terénu a nehledáme :-D.
O chvilku později jsme se již vybavili navigací na kešování vhodnější, Garmin Etrex H. Stačí nám, i když je bezmapová. Hlavní funkce má, navigace na souřadnice a navigaci zpět po prošlé trase. Sice o Wherigo keších si můžeme nechat jen zdát, ale to nám nevadí. Nakonec i jiné jsou zajímavé :-). Naše první úspěšně ulovená Cache Sv. Eustach GCZ2W3 |
|