Přirozenou cestou se dá regulovat délka horní části zobáku podáváním sépiové kosti. Pro opotřebovávání drápků na nohou jsou vhodná bidélka větších rozměrů tak, aby je pták nemohl zcela prsty obejmout.

Pokud přeci jen musíme přistoupit k zákroku, je nutné stříhat tak, aby nebyl zasažen cévní systém a nerv rohoviny. V tomto případě méně znamená více. Pochopitelné je, že s krotkým ptákem se zachází podstatně lépe. Například své korele jsem stříhala občas drápy kleštičkami na nehty. Nebylo třeba ji chytat a držet v ruce. Pokud seděla na bidélku, stačilo se v nestřežené chvíli přiblížit. Je pravda, že dávala velmi najevo svoji nevoli. Ovšem pochopitelně že šlo o její dobro. Papouškům vlnkovaným nebylo třeba drápy stříhat vůbec.