Původci ichtyonemocíPůvodci ichtyonemocí
Camallanus cotti
Tato hlístice se přichycuje na střevní sliznici ryb a živí se sáním krve. Žije především v konečníku, kdy je možné ji u klidně stojících ryb pozorovat jako růžové červy. Při pohybu se znovu zasunují. Živí se sáním krve ze střevní sliznice. Pokud nejsou takto pozorovatelné, lze najít larvy v čerstvém trusu. Tyto hlístice jsou živorodé, jejich mezihostitelem je buchanka. Při silném napadení dochází k hubnutí napadených jedinců, u živorodek především dochází k deformacím páteře. Léčí se pomocí Neguvonu nebo Masotenu a to tak, že se léčbě podrobí nejen napadené ryby, ale celá osádka nádrže včetně zařízení. Lze použít i přípravek Concurat.
Tito červi ( samice dlouhé 1 cm, samci jsou menší ) napadají zažívací ústrojí ryb. Může dojít i k perforaci střeva a zaplavení břišní dutiny. V trusu jsou zjistitelná oválná vajíčka se zátkami na obou koncích. Některé zdroje uvádějí nejen přímé napadání ryb, ale i účast mezihostitele - nítěnky. Napadené ryby hubnou a později hynou. Při silném napadení se u ryb objevují dlouhé, bílé, vláknité výkaly. U některých druhů ryb se konečné stádium choroby může projevit vodnatelností. Napadeným rybám předkládáme červené pakomáří larvy máčené v Concuratu a ověřená léčba je pomocí přípravku Bioverm. Pokud nejsou ryby choulostivé na Neguvon a Masoten, lze jej taktéž použít. Léčba může být problematická s ohledem neúčinnosti léčiv vůči vajíčkům.
Tento bičíkovec má kapkovitý tvar a dva bičíky. Vyskytuje se nejvíce ve vodách s organickým znečištěním, kde parazituje na žábrách a kůži ryb. Znemožňuje výměnu plynů mezi organismem a prostředím. Projevuje se příznaky dušení. Ve studenovodním akváriu jej lze likvidovat slabým roztokem methylenové modře, v teplovodních nádržích trypaflavinem nebo slabým roztokem gentiánové violeti. Lze aplikovat i chlorid sodný ve formě krátkodobé koupele a malachitová zeleň ve formě dlouhodobé koupele. Údajně prý stačí při napadení snížit organické znečištění a často odkalovat nádrž.
Jedná se o bičíkovce ( kapkovitý tvar s osmi bičíky ), kteří cizopasí ve střevě, žlučovém váčku a žlučovodech ryb a v případě oslabení ryby ji napadá celou. Rozmnožuje se dělením. Projevuje se hubnutím ryb. Lze pozorovat také poruchy plavání, kdy se napadená ryba otáčí okolo své podélné osy. Léčebně se aplikuje Entizol ( entizolová léčba je ověřena v praxi a je opravdu účinná ) nebo Furanace - P.
Nálevník je plochý, srdčitý, břišní strana je pokryta dvěma páry řasinek. Na břišní straně je ústní otvor, kterým při pohlcování organických částic ničí tkáň. Pokud opustí hostitele, hyne do patnácti minut. Při chovu tropických a subtropických akvarijních ryb je problém s parazitem při dlouhodobém poklesu teploty pod 18 stupňů. Ryby jsou potaženy bílým až slabě namodralým povlakem. Zároveň mají stažené a slepené ploutve. Později se kůže olupuje a ryby se dusí následkem napadení žaber. Léčíme chloridem sodným ( 1 % roztok po dobu 10 - 15 minut ) nebo manganistanem draselným, ale je lépe použít jemnější postupy, např. trypaflavin ( ucinek za 10 hodin ) nebo chininchlorid ( 10 - 18 hodin ) a malachitová zeleň ( 10 hod. při t = 28 stupňů ). Lze použít i methylenovou modř.
Jedná se o bičíkovce, jehož tělo je hruškovitého tvaru, má dva bičíky směrem dozadu. Pokud opustí hostitele, do 20 - 60 minut hyne. Napadá ploutve, kůži, žábry ( dochází k dušení ) a rohovku oka. Tyto napadené části těla se zakalí. Pokud je ryba silně napadená, má na kůži modrošedý povlak, který se loupe. To je způsobeno zesílením epidermis a následně vymizením hlenových buněk. Ploutve se slepují a třepí, okraje ploutví mají šedavý lem. Bývají potíže s recidivami. Zvýšením teploty na 30 - 32 stupňů bičíkovec hyne. Lze též použít malachitovou zeleň ( 7 dní ), krátkodobou lázeň v NaCl, methylenovou modř nebo manganistan draselný. Méně drastické je použití trypaflavinu nebo chininchloridu ( chininsulfátu ) - účinek již za 26 hodin.
Patří mezi největší nálevníky, může dosáhnout velikosti 1 mm a je pozorovatelný na rybách jako bílé tečky. Napadá kůži a žábry. Živí se buněčnou tkání a červenými krvinkami. Ve tkáni navíc pomalu rotuje a tím dochází ještě k rozsáhlejšímu postižení. Taková tkáň se druhotně zaplísní i nekrotizuje. Nálevník produkuje toxiny, tudíž silně napadenou rybu může zahubit. Rozmnožuje se mimo ryby, vytváří cystu, ze které pak vznikají za 6 - 8 hodin až 2000 nových nálevníků, kteří se znovu usazují na rybách. Účinně se lze bránit kupříkladu karanténou v rozmezí minimálně 1 - 5 týdnů v závislosti na teplotě vody. Právě za tuto dobu proběhne celý vývojový cyklus parazita. Ryby se otírají o dno, na těle jsou pozorovatelné bílé tečky velikosti až 1 mm. Pokud již máme akvárium zamořeno, zbavíme jej plžů a ryb a zvýšíme teplotu na 27 stupňů po dobu alespoň 3 dnů. Tak se zbavíme nových jedinců, kteří vznikly z cyst odpadlých z ryb. Pozor na manipulaci s akvárii silně zamořenými, jelikož i lidská pokožka může být napadená a vznikne dermatitida. Koupele fungují pouze na nálevníky, vzniklých z cyst a ještě neuchycených. Lze použít dlouhodobě trypaflavin ( koupel má trvat při teplotě 27 stupňů 14 dní, při nižší teplotě 3 týdny a více, je nutno po 2 - 3 dnech přidat 0,1 g na 100 litrů ) a nejčastěji malachitová zeleň. Jiným způsobem léčby je zvýšení teploty vody v akváriu na 27 stupňů Celsia současně kombinované s přelovováním ryb každých 18 až 20 hodin do čisté nádrže s nekontaminovanou vodou. Od akvaristy vita.s@email.cz mi přišel ověřený postup na likvidaci tohoto parazita přípravkem Sera Costapur.
Bičíkovec je hruškovitého tvaru, přichycuje se na rybu a po čase ji opouští, přičemž vytvoří cystu. Z té se pak uvolní noví paraziti, kteří se znovu uchycují na ryby. Projevují se jako malé bílé tečky, napadené ryby jsou neklidné, otírají se o předměty v akváriu. Při napadení žaber dochází k problémům s dýcháním. Nemoc se projevuje současně světle šedým povlakem na ploutvích a těle. Rozmnožují se velmi rychle a často jsou původci masového úhynu ryb. Často může nákaza v akváriích recidivovat. Působí na ryby i pomocí toxinů. Léčí se pomocí trypaflavinu ( údajně účinnost není ale výrazná ), malachitové zeleně, Entizolem a síranu měďnatého. Mělo by fungovat i časté přelovování jako u Ichtyophthirius. V literatuře je uváděna i jedna velmi riskantní léčba. Ryby se vystaví teplotě 34 - 35 stupňů v roztoku 100 g/l NaCl po dobu 30 - 45 minut. Nemocné a oslabené ryby uhynou, u zbývajících ryb je prý výsledek velmi dobrý. Bylo by vhodné tento postup použít až v krajních případech, kdy žádná jiná léčba nemá efekt.
Parazit patří mezi Microsporidia. Jedná se o vnitřního parazita, který se do ryby dostává pozřením spor spolu s potravou.Z této spory vzniká zárodek, který se pohybuje v krevním oběhu do svaloviny. Z uhynulých ryb se spory dostávají znovu do vody. Napadá především tetry neónové, ovšem nejen je. Dochází k napadení hřbetní svaloviny, avšak po určité době napadá téměř všechny orgány. Viditelnými symptomy jsou nepravidelně bledě zbarvené plochy na těle ryb ( pod kůží hlavně hřbetní svaloviny jsou pozorovatelná bělavá místa ), hubnutí, deformace těla a poruchy rovnováhy. Nemoc má dlouhý průběh, až několik měsíců. Choroba se projevuje, pokud podmínky v akváriu jsou nevyhovující z hlediska pH a to v případě kyselé a měkké vody se zvýšeným obsahem dusitanů. Pokud je například potěr chován za takto nevyhovujících podmínek, projeví se první symptomy nemoci zhruba mezi čtvrtým a šestým týdnem . Nemoc zhoršuje krmení sekanými nítěnkami. Přímá léčba neexistuje, proto v případě napadení je nutné zvýšit pH na 7,2 - 7,5 pomocí jedlé sody, zvýšit tvrdost a každý druhý den odkalovat nádrž a nahrazovat vodu za novou ( odstátou ). Tento postup se doporučuje i jako preventivní opatření. Pomocí tohoto postupu lze údajně vychovat generace ryb, které nejsou již vůči Pleistophoře tak vnímavé.
Dospělí jedinci parazitují v krevním oběhu. Vyskytují se především v tepnách a žaberních cévách. Vajíčka těchto organismů se hromadí v celém rybím organismu a způsobují trombózy. Z vajíček vylíhlí jedinci z žaber putují do vody, kde napadají plže jako své hostitele. Pak znovu pronikají do ryb. Onemocnění v akutní formě se projevuje dušením ryb v důsledku postižení žaber. Chronické onemocnění vyvolává postižení ledvin a následně způsobuje vodnatelnost ryb. Lék neexistuje. Pouze je dobré odstranit plže z akvária, aby krevnička neměla mezihostitele.
Tento bičíkovec parazituje na střevní sliznici a proniká i do jater a ledvin. Na těle se tvoří vředy, z nichž vykukuje bílá hmota dlouhá 3 - 6 mm ( tzv. děrová nemoc - může být však způsoben i Ichtyosporidiem ). Ryby jsou celkově vyhublé. Je popisován i projev nekoordinovaného plavání, otáčení kolem podélné osy. Tento symptom však nebyl popsán v akvaristické literatuře. Léčebně se aplikuje Entizol ( entizolová léčba je ověřena praxí a je účinná ) nebo Furanace - P.
Tento nálevník, jehož tělo má zvonkovitý tvar, se přichycuje na kůži a žábrách ryb, kde požírá nejen bakterie, ale i pokožku. Bez hostitele může žít pouze několik hodin, maximálně při nižší teplotě několik dnů. Spouštěcí mechanismus pro jejich množení je nízké pH, příliš vysoká koncentrace dusitanů a příliš velké výkyvy v chemickém složení vody. Pokud je ryba zesláblá a vyhladovělá, je spíše odhalená infekci. Viditelným symptomem jsou zákaly ploutví, kůže a žaber a otíráním o předměty v akváriu. Proti těmto organismům funguje chininchloridová koupel ( účinek již za 6 hodin ), trypaflavinová koupel ( za 48 hodin ), malachitová zeleň ( 24 hod. za t = 28 stupňů ), manganistan draselný a krátkodobé nebo dlouhodobé koupele v chloridu sodném. Podobní jsou nálevníci Trichodinella epizootica a subtilis, kteří parazitují na žábrách a lze na ně použít methylenovou modř.
Jedná se o 0,2 - 1,5 mm dlouhé červi, kteří se k rybě přichycují diskem na zadní části těla. Vejcorodí žábrohlísti mají přímý vývoj. Z vajíčka se během 2 - 8 dnů vylíhne larva, která se musí do 5 hodin uchytit na rybě. U živorodých žábrohlístů se rodí nový jedinec po 3 - 8 dnech, přičemž se jedná o živorodé hermafrodity. Napadají žábry ( nekróza tkáně, krvácení, zesílení okolního epitelu ), i pokožku a ploutve ryb ( poranění jsou pak vstupní branou pro napadení jinými původci chorob ). Rod Dactylogyrus je vejcorodý, napadá především žaberní plátky, kde může vyvolat až nekrózu. Rod Gyrodactylus je živorodý a napadá žábry i kůži ryb. Rod Silurodiscoides je vejcorodý a napadá žábry. Vlivem napadení žaberního ústrojí dochází k dušení ryb, žábry vykazují nekrotické pochody a krváceniny. Ryby se otírají o dekoraci v akváriu. Pokud je napadená kůže ryb, lze pozorovat našedlé zahlenění kůže.
Tyto příznaky jsou popisovány v odborné literatuře, ovšem z vlastní zkušenosti bych k tomu ráda něco řekla. Laboratorně prokázaná monogeneoza na mých rybách se projevovala trochu jinak. Ryby se otíraly o dekoraci, žábry však nevykazovaly žádné popsané příznaky, pouze ve dvou případech byly žábry silně zaníceny a skřele odstávaly. Ryby nevykazovaly projevy dušení, spíše došlo k sekundárnímu napadení Aeromonas hydrophila, ryby přestávaly přijímat potravu a uhynuly. Jako jiný příznak, který nikde není popisován, byl výskyt křivic páteře. Čas od času jsem pozorovala výskyt krevních výronů na kůži ryb, které však po čase mizely.
Léčebně se aplikuje trichlorfon ( 1 koupel stačí pro živorodé druhy, u druhů kladoucích vejce je třeba opakovat koupel 3 - 4 x po šesti dnech ), účinnost tohoto postupu je laboratorně potvrzena. Současně je veterinárně ověřená léčba přípravkem TerapFD, přesný postup je uveden v kapitole Ověřené léčebné postupy a postupy, které zcela selhaly.
Proti žábrohlístům nefungují solné lázně ani kombinované s trypaflavinem a bohužel v mém případě ani GeneralTonic.
Capillaria pterophylli
Cryptobia branchialis
Hexamita salmonis
Chilodonella cyprini - kožohryz
Ichtyobodo necatrix - bičíkovec zhoubný
Ichtyophthirius multifiliis - kožovec rybí
Piscinoodinium pillularis - obrněnka hruškovitá
Pleistophora hyphessobryconis
Sanguinicola inermis - krevnička rybí
Spironucleus symphysodonis
Trichodina domerguei - brousilka rybí
Žábrohlísti